Směsi a Sloučeniny
Když se smíchají například sodík a chlor (oba dva jsou jedovaté) vznikne chlorid sodný (kuchinská sůl). Jaktože látky které jsou jedovaté a jejich kombinací vznikne neškodná látka ? To díky tomu, že nová látka vzniká chemickou reakcí. A tím získává nové vlastnosti. Látky, které vznikli chemickou reakcí několika prvků se nazývají sloučeniny. Látky mohou být buď sloučeniny nebo směsi. Narozdíl od sloučenin vzniknou směsi jen promícháním jednoduších látek, prvků nebo sloučenin, aniž by mezi nimi proběhla chemická reakce. Většina směsí má stejné vlastnosti jako jejich původní složky.
Směsi najdeme v přírodě nebo jako látky vytvořené člověkem. Poměr složek ve směsích může být libovolný-můžeme do takové směsi přidat libovolné množství té či oné látky. Jednotlyvé složky sloučeniny lze oddělit například : prosíváním nebo filtrováním, bez použítí chemických reakcí. Narozdíl od směsí jsou ve sloučeninách přesný počet prvků. Známe dva druhy sloučenin :kovalentní sloučeniny a iontové sloučeniny. Kovalentní sloučeniny vznikají tak, že se různé atomy spojují pomocí elektronické dvojice. Dva elektrony jsou oběma atomů společné a to mezi nimi vytváří kovalentní vazbu. Většinou se takto spojují různé nekovy. Příkladem kovalentní sloučeniny je voda. Iontové sloučeniny vznikají tak, že atom kovu zapůjčí jeden ze svých elektronů atomu nekovu. Atom kovu se stane kationtem atom nekovu aniontem. Oba atomy jsou drženy elektrickou silou jejich nábojů a vytvářejí iontovou sloučeninu a atomy jsou vní drženy iontovů vazbou. Příkladem iontové sloučeniny je chlorid sodný (kuchinská sůl).
Směsi najdeme v přírodě nebo jako látky vytvořené člověkem. Poměr složek ve směsích může být libovolný-můžeme do takové směsi přidat libovolné množství té či oné látky. Jednotlyvé složky sloučeniny lze oddělit například : prosíváním nebo filtrováním, bez použítí chemických reakcí. Narozdíl od směsí jsou ve sloučeninách přesný počet prvků. Známe dva druhy sloučenin :kovalentní sloučeniny a iontové sloučeniny. Kovalentní sloučeniny vznikají tak, že se různé atomy spojují pomocí elektronické dvojice. Dva elektrony jsou oběma atomů společné a to mezi nimi vytváří kovalentní vazbu. Většinou se takto spojují různé nekovy. Příkladem kovalentní sloučeniny je voda. Iontové sloučeniny vznikají tak, že atom kovu zapůjčí jeden ze svých elektronů atomu nekovu. Atom kovu se stane kationtem atom nekovu aniontem. Oba atomy jsou drženy elektrickou silou jejich nábojů a vytvářejí iontovou sloučeninu a atomy jsou vní drženy iontovů vazbou. Příkladem iontové sloučeniny je chlorid sodný (kuchinská sůl).